6. Kapitola: Dnes slunce neumírá

12. dubna 2008 v 16:24 | Mel |  *Když je Had Lvem
Ano jistě vidíte správně. Dopsala jsem po dlooouhé době kapitolku, kterou jsem měla dposat někdy o velikonočních prázdninách. Ale nebyla inspirace. Sice se mi ta kapitola zdá něčím zvláštní, ale je už na světě a celou ji překopávat, to by mě někteří zahlušili. A kdybych to udělala, tak by se tu objevila zase až tak za měsíc. No dost mých stupidních keců, které jsou vlastně o ničem. Omlouvám se za nějaké ty nepřesnosti v gramatice. A Věnování je naprosto všem, kteří si povídku přečtete a uděláte mi radost komentem.

Jsem si naprosto jist pane Malfoyi, že i přes onu nemilou skutečnost, že jste byl přeřazen do Nebelvírské koleje, do které samozřejmě vůbec nepatříte, stále více tíhnete ke Zmijozelu a stále ve vás koluje čistá aristokratická krev. Jak váš otec pevně doufá, tak se na tom večírku budete chovat přesně, jak se očekává od dědice tak významného rodu. " Oznámil mi ledový hlas ředitele mé bývalé koleje.
Nemáte ani ponětí, jak se krásně poslouchají ona nevyřčena slova, teď samozřejmě nemyslím Snapeova, ale moje… mé bývalé koleje. Toto je sestava písmen, které mě naplňují od hlavy až k patě euforií. Nic hezčího snad ani být nemůže. Ještě abych přežil ten stupidní večírek, na kterém jistě nebude chybět nikdo z vyšších kruhů. A ano málem bych zapomněl říct o této události Jenn. -Doufám, že se umí chovat ve společnosti.- Napodobil jsem výraz svého otce a musel jsem se v duchu zasmát. No je sice hezké, že si z toho dělám srandu, ale bohužel až se s ním potkám "na živo", tak to taková sranda nebude. Dle mého názoru to spíš bude úplná katastrofa. I když možná, že když tam bude celá smetánka, tak si toho moc nedovolí a sami se snad nikde neocitneme. Raději se budu držet v kruhu "přátel".
"Málem bych zapomněl pane Malfoyi. Otec se zmínil, že si na ples máte přivést partnerku. Bohužel teď není ve vašich silách dostat se do naší společenské místnosti, ale jestli budete chtít, tak za vás slečně Parkinsonové vzkážu formality!" Cože? Snape si hraje na dohazovače? No tak to pozor. Snad si nemyslí, že tam půjdu s tou zabedněnou husou. To teda ne… tu bych nevzal ani na přehlídku trolů. I když by se tam vyjímala a možná, že by i vyhrála nějakou tu cenu.
"Děkuji pane profesore, ale výběr mé partnerky nechte laskavě na mě."Řekl jsem mu tak nejodporněji, jak jsem mohl… přece ve mně kus Malfoye je.
" A teď když dovolíte, myslím, že dnešní trest je u konce. Nashledanou." Pronesl jsem mu dalším ze svých "krásných" tónů a odcházel jsem směrem, kterým byli do zdi vpasované dveře. Byl jsem rád, že jsem opouštěl tuhle strach nahánějící a chladnou místnost, kde měl pouze nějaké lahvičky, zkumavky a různé "kuchařské" nástroje, které jsem měl za trest čistit.
Ano, ano velice správně jste slyšeli. Draco Malfoy měl školní trest. Teda já osobně bych to jako školní trest nenazval, ale pochybuji, že by si Snape chtěl kazit image tím, že se bude bratříčkovat s Nebelvírskou cháskou. To by bylo až moc jasné, že i přes to, že patřím nyní do koleje statečných, tak se se mnou baví úplně normálně a proto asi sehrál takovou malou divadelní frašku. No na rovinu je ten nejhorší herec, kterého jsem kdy viděl. Existuje Oscar pro nejhorší herce? Jestli ano, on má zaručené prvenství.
Během hodiny lektvarů se mi totiž stala malinká nehoda. Můj názor je, že to nehoda být nemohla. Tahle situace byla způsobena vnějším činitelem a tím pádem nemohla být nazývána jako nehoda. Spíše by se hodilo pojmenování naschvál. Když jsem nesl už hotový lektvar v malé skleněné nádobě na ohodnocení, tak mi zničehonic ta zkumavka vyletěla z ruky a mířila si to přímou čarou na Snape. Bohužel ho nezasáhla. Jaká to ale nesmírná škoda. Ale nejspíš jsem nějakému prvákovy zničil esej. Snape se na mě ušklíbl a oznámil mi, že mě po večeři u něj v kabinetě čeká menší úklid. Od zmijozelských jsem slyšel menší chichotání, ale když jsem se na ně podíval všichni byli zticha. Taky aby ne. Moje postel tam ještě ani nevychladla, takže by ze mě nějaký ten respekt mít mohly. Kdyby můj pohled stejně působil i na jiné osobnosti, to by pak život byla Hawaj.
Na trest jsem šel v očekávání, že budu něco uklízet nebo seřazovat či v nejlepším případě něco opravovat. Ale chování slizkého Profesora lektvarů mě i mile překvapilo. Osobně se mi omluvil, že neměl v úmyslu, aby ta zkumavka sama vylétla z ruky, on sám nechtěl, aby jeho nejlepší student vypadal jako nešika, ale za něco jsem ten trest přece dostat musel.
Pak mi profesůrek dával minimálně hodinovou přednášku o tom, jak je důležité vše, co se odehrávalo za zdmi zmijozelské místnosti držet v tajnosti. Nikomu nevyzrazovat hesla, která se sice mění, ale obvykle jsou si velice podobná. Pak jak ho strašně mrzí, že někdo jako jsem já nebude členem jeho skvělé koleje. Což mě teda vůbec nevadí. A zbytek rozhovoru znáte.
Bylo něco po desáté a ani ne před pár minutami odbyla večerka. Takže právě v tuto " Na noc pozdní chvíli" porušuji školní řád a je mi to vlastně jedno. Mám v sobě takový ulehčený pocit. Nevím proč a ani to vědět možná nechci, ale znáte to, když něco uděláte a máte pak zvláštní chvění, které vám napovídá, že jste něco udělal dobře, a že se díky tomu něco zlepší? Tak přesně tahle jsem se cítil já.
Chodba, kterou jsem šel se pomalu měnila. Čím víc jsem se blížil k Velké síni, tím víc měsíčního svitu jsem viděl. Další výhodu mohu přidat k mé nové koleji. Konečně mohu docenit v plné kráse účel oken. Kužel světla mi jako by ukazoval cestu na "povrch". Mé kroky mě pomalu donesly až před portrét Buclaté dámy. Dokonce si pamatuju už i cestu. Páni.
Ta osoba v těch růžových hadrech si na mě ještě evidentně nezvykla, protože na mě zírala jako na vetřelce, který se bez pozorování snaží dostat na cizí území. A mám li být upřímný, já na její růžovoučké šatečky měl stejný názor. Chvíli jsme na sebe jen tak zírali, když po mě vyštěkla…
"Tak už se uráčíš říct to heslo? Nemám na tebe celou noc…" tak to je o důvod víc, proč tady jen tak stát a dohánět jí svým mlčením k šílenství. Myslím, že kdyby tu teď byla Jenn, tak by se nehorázně bavila. To mi připomíná, že bych se měl co nejrychleji uráčit jí seznámit s programem na sobotní večer. Sice je dnes úterý takže to nespěchá, ale asi by mě pěkně seřvala, kdybych jí o tom řekl až v pátek…
Tak nic, už to není tak zábavné, jak jsem si myslel, měřit se pohledem s tou ženskou v obraze. Heslo jsem na ni křikl a ta se bez jakýchkoliv dalších zvyklostí odklopila a div mi nepřivřela v otvoru nohu, když se pokoušela rázně přibouchnout.
V místnosti bylo jen pár třeťáků, kteří když mě spatřili, se začali automaticky něco šuškat. Připadal jsem si tam vážně jako sněhulák v Africe. Snad to někdy skončí. Vydal jsem se pomalu k volnému křeslu u krbu. Ještě že učitelé nezadali na zítřejší den nějaký úkol. Možná to bude tím, že je teprve první týden, ale tak "klidný" večer nezažiju hned tak. Asi bych si to měl pořádně užít.
Můj pohled upoutala knížečka, která ležela na stole. Nahnul jsem se pro ni. Název byl seškrábaný. Ale měla na přední straně podivný znak… Otevřel jsem jí a začal jsem se dívat na řádky. Přišli mi divné, ale po chvilce jsem to přestal řešit a začal přemýšlet. Proč mě klobouk vlastně přeřadil a kolik problémů jsem tím způsobil nejen sobě. Po chvíli mi na mysl padla dívka s tmavými vlasy. Stále jsem přemýšlel proč se se mnou baví. Že by mě neznala a proto neví, jaký doopravdy jsem? Nebo o tom ví, protože Ginny jí musela o mě říct poměrně dost věcí a nevadí jí to jako ostatním? Vlastně je jiná než ostatní. Nechová se podezřívavě, ale přece jen má respekt před určitými lidmi. Tohle se mi stalo poprvé, že jsem přemýšlel o jiném člověku, o jiné osobě aniž bych se vyjadřoval jen v negativech. Jenn byla prvním člověkem, který se se mnou bavil aniž by mi podlézal. A ty její tmavé oči, kdykoliv se na mě dlouze zadívala, tak já se propadal. Propadal do těch tůní a nechtěl jsem, abych znovu spatřil světlo světa. Byli tak uklidňující a zároveň tak nebezpečné.
"Tak tohle je vážně fakticky zvláštní způsob jak trávit večer…" ohlásil se někdo za mnou… já jsem byl vytržen z myšlenek o jedné dívce a proto jsem se na rušitele podíval zastrašujícím pohledem.
"Normálně si čtu Wea…. Ginny, co je špatného na četbě? Vy jste na tom doma tak špatně, že nemáte knihy?" nedokázal jsem si odpustit tu poslední poznámku. Dívka se na mě podívala dosti ublíženým pohledem… a mě došlo, že jsem asi měl ubrat plyn..
"Ginny omlouvám se. To jsem vážně přehnal…" snažil jsem se nějak udobřit s jedním z mála osobností, které se se mnou v Nebelvíru bavily.
"No myslím, že už je úspěch, že si uvědomuješ svou chybu.." mrkla na mě.
"Co jsi myslela tou četbou?" zeptal jsem se jí zcela nechápavě.
"No je my záhadou, proč čteš tu knížku vzhůru nohama." Ježišmarjá, tak tohohle jsem si nevšiml. Proto ty zvláštní znaky. To písmo je obráceně.
"Tak nad kýmpak jsi to přemýšlel.?" Zeptala se mě a během toho se dokázala přesunout na pohovku přímo proti mně a já měl zvláštní pocit, že ví o kom jsem přemýšlel. Ale nevidím jediný důvod, proč bych jí to měl říkat. Zatím ještě ne.
"Já jsem nad nikým nepřemýšlel. Takhle si já vždycky čtu." Snažil jsem se zamaskovat svou chybu, ale měl jsem fakt hloupé odpovědi… Ginny se na mě dívala dosti pobaveně, jako bych byl nějakej unikátní klaun v cirkuse.
"Ahaaa. Takže ty mi to nechceš říct co? Tak budu hádat. A jsem si fakt jistá, že to uhodnu na poprvé."
"Takže můj tip není nikdo jiný než ….. Jenn, kde jsi byla tak dlouho?" Teď jsem nevěděl, jestli to myslí jako zamaskovanou odpověď nebo opravdu přišla do místnosti nová Italka. Když jsem se podíval směrem, kterým se dívala Ginny, tak jsem se trošičku naštval. Vedle Pottera a jeho poskoka stála Jenny a něčemu se hrozně smála.
"Tady Harry s Ronem mi ukazovali hrad a nějakých pár tajných chodeb." Ani jednou se na mě nepodívala. Proč do háje. To jsem jí něco udělal, že jí nestojím ani za jeden jediný třeba jen krátký pohled? Přemýšlel jsem, co jsem udělal špatně. Stihl jsem se vzpamatovat ještě dřív než by mi zmizela v ložnici.
"Jenn, můžu s tebou mluvit mezi čtyřma očima?" řekl jsem významně a vůbec jsem nedbal pohledů těch dvou. Jenn nic neřekla, jen přikývla hlavou a ukázala směrem k východu.
Připadal jsem si jako v němém filmu. Všude bylo posvátné ticho a já nemohl déle čekat. Vyšli jsme před portrét a zahnuli do vedlejší chodby.
"Jenny, co jsem ti udělal, že se se mnou vůbec nebavíš. Ani se na mě nepodíváš." Řekl jsem jí ustaraně. A stoupl si před ní. Stále byla jako v transu a jen stroze odpověděla, že jí nic není. Což jsem jí samozřejmě nevěřil. Stál jsem tam a hleděl na její tvář bez výrazu. Připadal jsem si úplně bezmocný. Napadlo mě, že ji Potter něco o mě řekl, co samozřejmě byla pravda, protože Harry Potter vždy mluví pravdu. Ale přece jenom v Nebelvíru nejsou takové mrchy. Nevím, co mě v tu chvíli přimělo to udělat, ale nejspíš situace, ve které jsme se nacházely. Jenn měla hlavu sklopenou k zemi a nejspíš počítala z kolika kamenných kvádrů se skládá podlaha. Svou rukou jsem jí zvedl hlavu, abych jí konečně přinutil, podívat se na mě.
"Nevěřím ti, že ti nic není. Dneska jsi po celý den byla jako tělo bez duše a kdykoliv jsem se s tebou chystal mluvit, tak jsi odešla dřív, než jsem ti stihl cokoliv říct. Jenn řekni mi co se děje. Záleží mi na tobě, vím, že to zní asi v tuto chvíli divně, přece se neznáme ještě ani týden a já vím, že mi na tobě záleží, jako na nikom jiném. Kdykoliv jsi se na mě dívala svýma okouzlujícíma očima, tak jsem měl pocit neskonalého štěstí. A teď mě spíš obklopuje strach, že jsem ti nějak ublížil. Což bych si já nikdy nedovolil. Jsi jediná osoba, které jsem řekl vše. Jsi pro mě víc než jen pouhá vrba a spolužačka. Cítím k tobě něco, v co jsem ani nedoufal, že bych k někomu mohl cítit. Patří ti kus mého srdce. Prosím nelam jej a řekni mi proč se mi vyhýbáš." Snažil jsem se mluvit úplně v normálu, ale když někomu vyznáváte city a navíc jste osoba, která tuto činnost považovala do určité doby za naprostou zbytečnost, tak se vám hlas bude poměrně dost třepat.
Jenny se na mě koukala dosti vyjeveně, ale její pohled už nebyl tak tvrdý. Prosím ať něco řekne, jinak já se asi z toho ticha zcvoknu. Připadám si pořád stejně. Jako bych vůbec nic neřekl a myslím, že jsem toho řekl poměrně hodně. Doufal jsem, když jí řeknu co k ní cítím, tak se mi uleví, ale žádná úeva se nedostavila. Stále mě tížila ona nejistota, která svazovala celou mou duši.
"Draco, víš já.. no v té učebně se k něčemu schylovalo a já jsem nejspíš zpanikařila. Jsem tu teprve čtvrtý den a já nechtěla nic uspěchat." Jenn si dala malou dramatickou pauzu. Nejspíš potřebovala nabrat dech. To jenom já vždy ze sebe vše vychrlím.
"Taky pro mě znamenáš něco víc, než kdokoliv jiný. A omlouvám se ti, že jsem se ti snažila vyhýbat. Bylo to ode mě zbabělé...." Jenn se chystala říct další podobnou větu, ale já jsem jí to nedovolil. Její rty mě přitahovaly jako magnet. Přitáhl jsem si ji blíž k sobě. Naše rty se setkaly a já v ten okamžik dostal novou chuť do života. Polibek trval sice jen chvíli, ale řekl toho víc, než tisíc slov. Držel jsem Jenn v náručí a připadal si nejbohatší na světě.
***
"Máš na sobotu nějaký plán?" zeptal jsem se jí, když už jsme se vraceli do společenské místnosti. Držel jsem její drobnou ruku a veškeré napětí, které jsem prožíval za prázdniny se úplně odrazilo. Cítil jsem teplo jejího těla a věděl jsem, že teď už nejsem sám, na světě je přece jenom jeden jediný člověk, kterému na mě záleží.
"Pokud vím, tak otec po mě chtěl, abych si nic neplánovala, ale myslím, že na tebe si čas udělám kdykoliv." Řekla a usmála se na mě. Jediným úsměvem, který patřil jen mě, ve mně opět rozpoutala neskonalou touhu jí políbit. Bylo mi jedno, že před námi je Obraz té otřesné ženské. S Jenn se vše zdálo hned hezčí. Už i ty její růžové hadry mi připadaly snesitelnější.
Během polibku jsem udělal malou pauzu.
"Můj otec pořádá malou slavnost, na kterou se já mám dostavit v doprovodu partnerky. A chtěl jsem se tě zeptat, jestli by jsi nemohla jít se mnou. Díky tobě bych se tam mohl dokonce i bavit a nebrat to jen jako nějakou povinnost." Nečekal jsem, co mi odpoví. Pokračoval jsem v nedokončené práci.
"Mládeži, můžete říct konečně to heslo? A navíc není dávno po večerce?" vyrušila nás z naší teď už oblíbené činnosti Buclatá dáma.
"Draco moc ráda půjdu. Zítra mi řekneš podrobnosti. Teď už jsem dost vyčerpaná a myslím, že ty po trestu se Snapem taky moc energie nemáš." Proč má vždy pravdu?
"A ještě jedna věc. Mohli bychom si nechat náš vztah jako takové naše malé tajemství? Alespoň prozatím?" já jsem kývl. A dal jsem jí malou pusu do vlasů. Pak jsme vešli do místnosti, kde na nás… teda jen na Jenn čekali Potter a Weasley.
"No to je dost, že už jsi tady. V jeho společnosti není moc dobré setrvávat dýl než je nutné." Prohlásil chytře Weasley. Já to nekomentoval. Otočil jsem se ke schodišti. Dneska mi byli ukradené i ty otřesné zrzkovy kecy. Dneska mě nic nemohlo naštvat. Byl jsem plný lásky. Citu, který jsem do té doby znal jen z knih. Teď jsem to byl já, kdo měl něco víc než On. Měl jsem přátele. A Milující osobu. Těch přátel sice bylo velice málo, ale byli.
Zatáhl jsem závěsy a nechal se unášet jejím pohledem, který mě doprovázel na cestě do světa snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enervate Enervate | Web | 12. dubna 2008 v 19:20 | Reagovat

Náhoudou, mě se tahle kapča líbí! Mno.. těch tisíc slov... to mě dostalo, však víš. :D Ty jo, já se těšim na ten ples! Wuaaa, snad bude další kapča dřív. ;o) Povedlo se ti to. :o)

2 Jenny Jenny | Web | 12. dubna 2008 v 19:34 | Reagovat

Nádheraaa! To Dracovo vyznání bylo uchvatný...vůbec celá kapitola se ti strašně povedla...buď jsem se tlemila nad těma jeho myšlenkama, viz trolové=D nebo dojatě zírala no monitor a chtěla být na místě Jenn=D Strašně se těším na ten ples...tuhle povídku milujuu tak pls pls přidej co nejdřív novou kapču, jo?

3 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | Web | 12. dubna 2008 v 20:10 | Reagovat

mrkám a nemám slov!!! To bylo krááásný, fakt supr-čupr...;o) Snape jako dohazovač, wow..;o) A myšlenky na pochodu o Pansy, to byla síla, jako=oD =oD =oD Ale vyznání citů bylo nej...krásnější, úžasnější, dokonalejštější(blbý slov), atd...

Fakt paráda, ta kapča úpe super, a já už se nesmírně těším na další kapitolku a doufám, že bude brzo.

A je pěkný jak se s ním Ginny baví, ale hlavní je Jenn!!! Ju a taky bylo dobrý ty: zrzkovi kecy...=oD =oD

Skvělýýýýý!!! Tak písej, písej ať mám co číst, od týhle skvělý povídky...;o)

4 Atea Atea | Web | 12. dubna 2008 v 21:21 | Reagovat

Je to úchvatná kapitola! A pak že ti dochází inspirace... xD

5 Alexita Alexita | 12. dubna 2008 v 23:56 | Reagovat

ještě, že jsou na světě lidé, kteří ví, že láska a přátelství jsou důležitější než peníze a moc. promiň bobku, že tady píšu takové kraviny, ale mám svou náladu, musím ti to brzy všechno říct, ale z druhé strany jsem upe happy, že já mám okolo sebe víc lidí, kteří mě mají rádi, než kteří mě ovládají....jinak kapitolka to je super a ani jsem si nevšimla žádných chybiček a to je celkem výkon...............i když jsem si jich moc nevšímala, protože je moooooooooooc hodin a už napůl spím....................a doufám, že jsi ráda za tak dlouhý komentář, i když jsem ti toho vlastně moc nenapsala.........................jo a můj atlas není na houby, protože pro mě je dostačující...................ale už se nebudeme hádat,  jo!!!?????

6 Jasane Jasane | E-mail | Web | 13. dubna 2008 v 7:32 | Reagovat

To je krásné! Vážně prostě upe skvělý!!! Draco se nám zamiloval xD Super kapitola!

7 Lali Lali | 13. dubna 2008 v 10:44 | Reagovat

jé nádherná kapitolka!!!

8 katrina katrina | Web | 13. dubna 2008 v 13:02 | Reagovat

Přihlašte se na školu-neškolu magie- Bradavice. Je to v době pobertů. Na stránce: http://www.poberti.estranky.cz/

P.S.: Sorry za reklamu

9 MarryT MarryT | Web | 26. dubna 2008 v 12:30 | Reagovat

Krásná kapitolka!

10 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 9. května 2008 v 9:04 | Reagovat

Juchů.. četla jsem to od první kapitolky až sem.. jedním dechem... :D Prostrě.. krásná povídka... a ten Draco... :D ách jo.. se nad ním jednou rozteču.. :D Já chcu byt Jenn... :D no ale to už kecám kraviny.. :D:D:D:D Strašně moc se těším na pokráčko.. :D

11 LiquidSkin LiquidSkin | Web | 25. května 2008 v 11:23 | Reagovat

zajímavé, jsem zvědavá na pokračování :o)

12 Mia Mia | 18. ledna 2009 v 21:31 | Reagovat

Je to báječnéééé a skvělé a spousta dalších věcí. Doufám že bude brzo pokračování xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama