6. Kapitola Milovat můžeme jen někoho, nenávidět kohokoliv

23. února 2008 v 0:12 | Mel |  *Nic není tak zlé, aby to nemohlo být ještě horší*
Jak jsem slíbila, tak plním.. další kapitola ke společné povídce s KilllJenn je nasvětě.. trochu jsem pokračovala v depresivním psaní. Snad se vám bude líbit.. a já se moc těším na pokráško, které je teď na Jenn.
Díky za komentáře...

Spánek prý hojí rány na duši… Taková pitomost, kdyby mi měl zahojit moje rány, tak spím jako Šípková Růženka alespoň deset let. Dnešní den byl pro mě celý jedna velká nesnesitelná prohra a ztráta člověka, který byl pro mě víc než jen spolužák.
Sny se střídaly a noc ubíhala. Temnota střídala temnotu a strach z následujícího dne se ve mně ukládal jako odporná plíseň, které se nedá zbavit.
"Nemýlil jsem se v tobě!" zařval mi někdo ve spánku do ucha. S trhnutím jsem se probudila, celá zpocená, ale zároveň celá vystrašená a rozklepaná. Stále mi jeho věta zněla v uších. Byl to nesnesitelný pocit, vědět, že už se nikdy nebudu moc podívat do jeho očí a vidět tam to, co jsem měla možnost vidět předcházející den, kdy jsme se políbili.
Snídaně jsem se ani nedotkla, bylo mi špatně od té chvíle, kdy mě drsně políbila ta atrapa člověka. Nikdy jsem si nemyslela, že lze nenávidět až do takové míry, kdy bych druhou osobu měla 100 chutí mučit…
Po snídani jsem se vydala, podotýkám, že za zády se mi plížil ten dementní Severus Snape, který měl za úkol na mě dávat pozor, přímo na hodinu bylinkářství, ještě že letos jí máme s Mrzimorem, alespoň se trochu vzdálím od doby, kdy se budu s ním muset setkat.
***
"Tichošlape, co se s tebou stalo, když jsi přišel do společenky ani jsi se nezastavil a práskl si za sebou dveřmi od ložnice. Co se ti stalo…" snažil se ze mě James něco vytáhnout.
Popravdě se mi nic nechtělo vysvětlovat. Teď ne. Jsem zvyklý na všechno, ale na tohle ne… nahodil jsem sebejistý výraz a zašklebil jsem se na něj…
"Neživíš, nepřepínej a hlavně nic neřeš." James jen zakroutil nad touto podivnou větou hlavou a dál se věnoval zasněnému sledování jeho vyvolené. Jaký to má poklidný život. V hlavě nemá žádný zmatek. Prostě si jde za svým cílem a nic mu v tom nebrání… tedy až na odmítavost Evansový.
Zničeho nic jsem se zvedl a vydal jsem se pomalu na první hodinu. Snad mi Obrana zvedne náladu. Jakmile jsem vyšel, viděl jsem Snape jak poslušně cupitá za Malfoyovou, rozhodl jsem se totiž, že už jí v životě neřeknu jménem. Proradná svině, která si chladně zahrává s city druhých, proč jsem jí já idiot uvěřil. Teď mi je jasné, že se někde za rohem musela smát a užívat si s tím hajzlem Regulusem.
"Doprdele…" zanadával jsem si a kopl jsem do nějakého brnění, to zůstalo nepoškozené a já jen ucítil bolest v mém palci.
Čekal jsem před dveřmi do učebny a v hlavě jsem slyšel slova, která se zarývali do mého srdce jako nůž do másla a stále tvořili nové rány. Nikdy bych netušil, že mě taková událost vezme. Stále jsem si namlouval, že jen urazila mou hrdost, moje ego, ale čím více jsem si uvědomoval, co se mezi námi odehrálo, tím více jsem cítil, že to nebyla jen urážka, ale i zrada. A ta bolí.
"Stop" řekl jsem si v duchu. Přece nebudu stále truchlit nad nějakou děvkou ze Zmijozelu. Stejně to byl omyl. Tímto slovem jsem uzavřel něco, co vživotě neotevřu. Nenávidím ji… a nikdy už o ní nezavadím pohledem. Na důkaz toho, že jsem to udělal dost jasně šel jsem naproti Jamesovi, Removi a Červovi. Přece tam nebudu stát sám jako nějakej outsider. Mám své přátele a….
"Ahoj.. co děláš dneska večer?" zeptal jsem se jedné z fakt pěkných holek, kolem kterých jsem procházel. Ta hned zrudla a zachichotala se… bože další slepice, ale co…
"Tak si nic neplánuj.. dáme si dneska sraz před Velkou síní přesně v 20:00 a buď přesná nerad čekám…" dívka pouze kývla a opět se začala chichotat… a teď mám i holku, sice vůbec nevím jméno, ale na tom nezáleží."
***
Miluju Bylinkářství, stále se dá něco nového objevit, starat se o něco, co spoléhá na vaši péči. Bohužel vám radost nesmí kazit některé osoby, které vidíte jak bez jakéhokoliv citu zabíjí ubohou rostlinu a ještě nad těmito činy mají pocit vítězství a síly.
Můj nastávající Regulus se tvářil jako největší korba, když se mu podařilo přeseknout rostlině kořeny. Madam Prýtová mu jen odebrala 5 bodů. A on to s chutí zopakuje znova. Pro něj není žádný problém někomu zničit život, hlavně, že on z toho bude jen těžit. Bezcharakterní idiot. Dívala jsem se na něj plná vzteku a pohrdání, bohužel jediná osoba, které jsem se mohla svěřit a které jsem mohla věřit je pryč, uzavřela jsem si jakoukoliv cestu, k jeho srdci a jen proto, abych ho uchránila, ale tohle se o mě nedozví. Teď budu za tu největší mrchu, couru a Zmijozelačku, kterou ze mě udělala ta zrůda.
Po hodině jsem se snažila dostat co nejrychleji z jeho dosahu, ale mou snahu mi překazila profesorka, která si mě zavolala. Doufám, že mě zdrží dost dlouho, abych se s ním nemusela potkat.
"Slečno Malfoyová.. můžete chvilinku počkat? Potřebuji s váma mluvit…Aláh je semnou… díky.. doufám, že ten debil se nerozhodne počkat. Prýtová se na mě otočila a čekala, až odejde celý zbytek třídy. Když si byla jistá, že jsme ve skleníku sami. Podala mi malou obálku…
"Posílá vám to pan ředitel a byl by rád, kdyby jste ho poctila svou návštěvou, nejlépe dnes v noci. Je tam napsáno heslo." Rychle jsem obálku otevřela a v ní stálo úhledným písmem…
"Sněžné koláčky "
Jakmile jsem si to dvakrát přečetla dopis se sám od sebe zapálil a shořel na popel. Nechápavě jsem se dívala do očí profesorky, ale ta jen pokrčila rameny…
"Měla by jste jít, za chvíli vám začíná další hodina." Pokývala jsem hlavou a vydala jsem se přes školní pozemky do hradu a následně do sklepení. Proč se mnou chce Brumbál mluvit, toho fakt mám málo, Sírius, Regulus a teď ještě rozhovor s Brumbálem. Sakra Sírius… Nebelvír… zrovna máme lektvary a jsou s… Do háje.. když jsem takto přemýšlela, neslyšela jsem, že za mnou někdo jde. Když jsme byli v části, kde se nacházel výklenek… Dotyčná osoba mě tam hrubě přitlačila a div mě jazykem neudusila.
"Jak se má moje malá princezna?" zašeptal mi slizce do ucha Regulus. A rukama mě začal osahávat… bože to prase má snad 4 páry rukou. Rychle jsem se mu snažila vytrhnout, ale nebylo to zrovna nic jednoduchého…
"A odkdy tě zajímá moje nálada a můj stav?" zeptala jsem se ho ironicky já a stále jsem se mu snažila dostat ze sevření…
"To mě nemůže zajímat, jak se má moje ženuška?" opět se sklonil a začal mě líbat na krku.
"Ještě tvoje ženuška nejsem…" řekla jsem mu nenávistně… to ho asi přestalo bavi hrát si na něco a zády mě tvrdě přirazil na zeď což dost zabolelo.
"Tak teď mě poslouchej děvenko, to že jsi tomu zrádci řekla to co jsem tě donutil, ještě neznamená, že ho nechám nepokoji…..
"Ty jeden zasranej hajzle" začala jsem ho mlátit pěstmi, ale on mě chytl tak pevně, že jsem se nemohla skoro hýbat…
"Musím přiznat Annabell, že jsi to včera zahrála moc pěkně a taky ti velice rád oznámím, že můj bratr ti to uvěřil… ale teď když vím, že ti na něm tak záleží, tak budeš dělat přesně to, co ti řeknu… a Pokud nechceš, aby skončil na dně jezera s velmi těžkým závažím, tak to taky uděláš.." řekl mi klidným ale vítězným tonem..
"Co ode mě vlastně chceš?" zeptala jsem se ho přímo…
"No tak za prvé… budeš se chovat jako moje přítelkyně, která mě miluje a ne jako nějaká chladná děvka, za druhé.. budeš se chovat sušně k mým přátelům a hnusně k mým nepřátelům a za třetí… to je myslím to nejlepší…" na chvíli mě pustil… a vyhrnul si košili nad předloktí na své levé ruce…., na které se rýsovalo znamení zla… " a za třetí.. se staneš jedním z nás.." když tohle dořekl.. ještě mě stihl políbit… tedy vycucnout mi zbytek duše a vydal se pryč.
Néééé.. tohle nemůže myslet vážně, první dva body bych ještě zvládla… ale stát se Smrtijedem.. ne jen to ne, proč se zlé věci dějí těm hodným, sakra probuďte mě někdo z tohohle snu… já nemůžu být Smrtijed.. ale když se k nim nepřidám.. ublíží Siriusovi. Ne jemu se nesmí nic stát. ode dneška uzavírám veškeré své city, stává se ze mě jen prázdná schránka, poraženého člověka. Už nikdy se nbudu těšit z vycházejícího slunce, z prvních vloček sněhu… teď žiju jen ze dne na den.. snaha přežívat aniž by si mě všimli jiní… uzavírám jednu etapu života a vstupuju prázdná do druhé. "Máš mé srdečné díky Regulusi Blacku" právě ty jsi mi ukázal cestu, která mě zabíjí a kterou se vydávám, jen na tvůj příkaz.
Celá vyklepaná jsem se vydala místo na hodinu do ložnice… když jsem vyšla z výklenku a zašla za roh.. vyšla zpoza druhého rohu další osoba. Netušila jsem, že Remus slyšel celý náš rozhovor. A i kdybych to věděla, bylo mi to už v tuto chvíli jedno. Po zbytek dne jsem seděla na posteli a hleděla do prázdna. Po vyučování, když přišli ostatní si mě k sobě zavolal Regulus. Seděl na koženém křesle, roztažený přes celou část a bavil se záživně s mým bratříčkem. Když jsem vycházela ze dveří. Pokýval mi hlavou, což asi znamenalo, že mám jít za ním. Sešla jsem tedy ze schodů… a začala se chovat tak, jak po mně můj budoucí manžel chtěl.
Sedla jsem si mu na klín a vášnivě ho políbila… sice jsem se se snažila nedávat najevo znechucení a zdá se, že mi to i vyšlo. Reg si mě přitáhl blíže a spolu jsme se tam ocucávali alespoň 5 minut. Přerušil nás můj bratříček. To bylo snad poprvé, kdy bych mu i poděkovala. Ale jen jsem se na něj podívala, jako když mi bere mou nejmilejší hračku…
"Zdá se, že jsem svou sázku prohrál" řekl směrem k Regulusovi. " Nedával jsem ti moc šancí na to, abys ji převychoval, ale zdá se že se ti to povedlo. Budu muset napsat otci dopis o těch pár galonů… Blahopřeji ti příteli.." s tím se zvedl a vydal se do své ložnice.
Jakmile jsem to uslyšela.. vlna vzteku se mnou začala cloumat. Nestihla jsem ale nic udělat, protože si k nám sedla Bella a začala nás rentgenovat pohledem. Té si ale Regulus nevšímal… opět se začal věnovat mým rtům. Bylo mi nablití, ale bohužel.. jeho požadavky byli jasně dané.
Regulusi Blacku.. přísahám, že tě jednou zničím.. pronesla jsem v duchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | 23. února 2008 v 11:49 | Reagovat

Páni, tak to bylo fakt nechutný. Nechápu jak může být někdo tak bezohledný a slizký, fuj... Ale mocka pěkně to je napsaný.

Nejvíc se mi na tom líbí, jak jsou Ann a Siri zamilovaní. To je jasná láska, kdy ti dva nemůžou být spolu.;o) Chudák Ann za to ale nese následky=o( Akorát jsem si myslela, že jí Siri věří, ale on je asi neponaučitelnej... Mno a taky doufám, že ten rozhovor, mezi Ann a Regulusem, se k němu dostane a on pochopí, jakej je vůl.=oDSourozenci se nezapřou...=o) Už se těším až Ann Reguluse zničí, ikdyž počítám s tím, že to bude ještě chvilku trvat...

Budu nedočkavě vyhlížet další kapitolky.=o)

2 maggie maggie | Web | 23. února 2008 v 12:24 | Reagovat

suprácký!!:)akorát mi bylo líto siriho a vlastně i ann....chudák....

ale jinak to bylo mooooc pěkně napsaný a takový poutavý...doufám, že kapča přibyde co nejdřív....:)

3 Jenny Jenny | Web | 23. února 2008 v 12:32 | Reagovat

Eh....jsem to dočetla a zůstala na monitor zírat s otevřenou pusu. Tlamu zaklapnu a jdu ti napsat koment. Perfektní kapitola!! Ty jo, fakt si skvěle navázala, bomba!!!!!! Jako ten Reg mi pěkně leze na nervy...hrozně mě rozesmálo to s těmi kořeny=D=D Fakt super...a nejradši bych tomu blbovi jednu ubalila, jak Ann vyhrožoval... ještě jednou, tahle kapitola se ti strašně moc moc moc povedla!!!!!!!!!

4 Lali Lali | 23. února 2008 v 12:52 | Reagovat

Nádherná kapitolka, vážně se ti moc povedla!!! Tak honem další!!!

5 Eliota Eliota | Web | 23. února 2008 v 13:50 | Reagovat

Senzační! Je mi hrozně moc líto Annabelly a Siria... :'( Chudáčci... :( A Regula bych nejradši... za to... ehm, napadlo mě zakousla :D ale ne ,to ne... nejradši bych ho roztrhala na tisíc kousíčků! Šmejd jeden!

Je to skvělé a už se těším na pokračování!

6 Enervate Enervate | Web | 24. února 2008 v 12:37 | Reagovat

Meli! Upa krásná kapitolka! Ty jo, mě ti ten Regulus tak leze na nervy, bych ho normálně nakopala ... Každej si domyslete kam. :o)) Mocky se těšim na další kapču od Jenn, máte to skvěle rozjeté holky. :o)

7 Treia Treia | Web | 25. února 2008 v 18:22 | Reagovat

Jak už jsem psala u Jenn.. Tahle povídka je poste dokonalá.. Naprosto úžasná.. Já jsem do ní naprostej blázen.. Na takhle kapča.. Prostě perfektní.. Dokonalý.. Strašně moc se těším na pokračování..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama