4. Kapitola: Návrat k minulosti

18. ledna 2008 v 22:55 | Mel |  *Když je Had Lvem
Drazí spoluobčané, přináším Vám další kapitolu z mé dílny.
Věnuju ji mým zlatíčkům Enny, Jenny, Tabby a samozřejmě že Andy. Holky je to speciálně pro Vás.
Jo a Tabb ať žije Chacha....
Doufám, že se vám bude líbit. Musím říct, že mě se líbí.... tak komentujte, at mám taky co číst.
a strašně se ještě omlouvám za chyby....už nevidím, protože se mi klížej oči.

"Vím pane Malfoy o čem se mnou chcete mluvit." Nadhodil Brumbál a díval se na Draca pohledem soucitného dědečka.
"Ne že bych si vás nevážil, ale myslím, že nevíte." Řekl Draco pevně.
"Pane Malfoy, nejde nijak změnit rozhodnutí klobouku." Řekl s mírným, ale chápavým úsměvem.
"To já vím a ani to nijak nechci změnit, rád bych vás upozornil, že můj otec, jakmile se to dozví, bude dělat vše pro to, aby ono rozhodnutí zvrátil…" Draco však nedokončil větu. Brumbál se trochu neštval a se zvýšeným hlasem mu odpověděl.
"Pane Malfoy, mě nezajímá, jaké má váš otec postavení a je mi jedno, kolik máte v trezorech peněz a jaké konexe. Váš otec s tím nic nezmůže…."
"To já ani nechci. Ale mám na vás prosbu, kdyby měl už jakékoliv důvody a třeba by mě chtěl odvést do jiné školy, prosím nedovolte mu to." Řekl Blonďatý chlapec s velice smutným úsměvem. Brumbál ho nepoznával. Sám si myslel, že zná všechny nejlépe a že o všech dokáže s přesností říct, jaké je povahy. V chlapci, co sedí právě před ním se ale hodně sekl. Pamatoval si ho, jako hajzlíka, který rád všem ubližuje. Ale teď před ním stála úplně jiná osoba.
"Pane řediteli, chtěl bych vás jen o něčem informovat. Vím, že aktivně bojujete proti Voldemortovi. A taky vím, že vedete skupinu, která proti němu stojí. Rád bych se k vám přidal a taky vám s velikým potěšením řeknu všechna jména Smrtijedů."
"Draco, tohle bych od tebe nečekal, myslel jsem, že půjdeš v otcových stopách…."
"Ano já si to myslel do určité doby taky." Řekl stále smutně Mladý Malfoy.
"Jména Smrtijedů mi říkat nemusíte, moc dobře vím, kdo mezi ně patří a o vašem členství ve Fénixově řádu budou muset rozhodnout i ostatní. Ještě se chci zeptat… ovládáte Nitroobranu?"
"Ano otec na tom trval, abych prý mohl skrýt své myšlenky před Pánem zla až k nim budu patřit…. Taková pitomost, ale tuším, že se mi bude teď její znalost hodit."
"Tušíte správně, přece jen sdílíte pokoj s panem Potterem a to bude pro vašeho otce a taky pro Toma velké pokušení, prosím vás, aby jste před spaním uzavíral svou mysl a kdyby byli nějaké problémy dokázal bych vám najít na hradě zvláštní pokoj."
"To myslím, že nebude zapotřebí, já to zvládnu….a ještě jedna drobnost, bylo by velice účinné, kdyby jste nechal zablokovat krby. Vím totiž, že do zmijozelské se může kdokoliv přemístit, ale nevím, jestli to jde i u jiných a ještě jsem zapomněl, neznáte heslo do Nebelvírské věže?" řekl už uvolněněji a s výrazem spokojenějšího člověka.
"Virtus, a nyní můžete už jít… a dávejte na sebe pozor a taky na slešnu Jenny." Mrkl na něj a pak už jen koukal na zavírající se dveře.
Stál před otvorem a prohlížel si obraz, který ukrýval vstup do nového života.
"Virtus" prohlásil a dáma v růžovém se odklopila.
Vstoupil a díval se do prostorné a prosvětlené místnosti, které vévodil obrovský krb. Vše bylo laděno do zlaté, červené a to ve všech odstínech. Když vstoupil, hovor v celé místnosti utichl. Někteří si ho prohlíželi se strachem, jiní s pohrdáním. Jediný člověk, který se na něj usmíval byla Jenny a kupodivu i ta malá Weasleyová. Obě seděli v rohu u okna, Draco se k nim vydal, ale cestu mu zastoupil Ron.
"Hele to že jsi v naší koleji ještě neznamená, že se budeš bavit s mými přáteli a mou rodinou," prohlásil nenávistně.
"Weasley, já se můžu bavit s kým chci a nikdo ani ty mi nebudeš říkat co můžu a co ne…. takových zákazů jsem si od otce užil dost". Pronesl pak ještě v duchu.
"Rone, ono asi něco znamená, když se dostal do Nebelvíru. Nechci ti nic říkat, ale teď by jsi se spíše hodil do Zmijozelu ty." Spražila ho jeho sestra a Draco se na ni děkovně pousmál…
Páni on se umí tvářit i jinak, než jako kus ledu… zapřemýšlela. Ginny
Draco si to zamířil k Jenn a Ginny. Než se posadil podal Ginny ruku.
"Myslím, že bych tě mohl nazývat tvým jménem, ale asi jsem jej přeslechl…" chtěl dodat nějakou poznámku, jak byl zvyklý, ale udržel se. Ginny seděla neschopna slova, úplně jí ten kluk vyrazil dech. Nikdy by nečekala, že by si s ním mohla potřást rukou jinak, než na přijmutí souboje. Jenny je sledovala a musela si blahopřát, zase odhadla někoho dobře.
"Vítej v Nebelvíru Mal….promiň Draco, bude to nezvyk. Já jsem Ginny."
"No mám ten pocit taky. Ale však se to nějak zvládne. Jenny mohl bych s tebou mluvit?" zeptal se své spolužačky.
"Jo jasně, chceš jít někam jinam?" zeptala se Jenn a přitom se mu dívala do jeho očí, barvy myší šedi.
"Jo co takhle za hodinku před velkou síní. Musím si ještě zkontrolovat věci."
"Dobře budu tam" Draco přikývl a vydal se do svého nového pokoje.
Všechny jeho věci byli už na posteli, která stála hned vedle okna. Netušil však, kdo má postel vedle něj. Doufal, že to nebude Potter. Pro jistotu vytáhl knížku a začal si kolem postele vyčarovávat silové pole, které ho mělo ochránit před vším, co by mu chtěli udělat.
Pak si sedl na postel a musel se začít smát… jako blázen….Panebože já jsem v Nebelvíru…"mého tatíčka" trefí šlak. A to teprve bude, když mu oznámím, že se nestanu jeho poskokem, páni to bude teda gól, ale musím si dávat pozor, abych se moc nevybavoval s Potterem, oni jsou schopni toho využít aniž bych o tom věděl. Taky o tom musím říct Jenn, přece jenom je jediný člověk, který mi věří…. Draco si mluvil nahlas, ale netušil, že v pokoji není sám. Za závěsy jedné postele seděl chlapec a pozorně poslouchal, co nový spolubydlící říká.
Neville byl z toho dost mimo a nechtěl o sobě dát ani vědět. Po chvíli, kdy Draco dokončil monolog si začal číst. Čekal až uběhne jedna hodina a on se pak vydá za ní. Obsah knihy mu byl někde, stále přemýšlel, co jí může říct a co ne, co když jí sem nasadili Smrtijedi… začalo mu něco našeptávat. Snažil se utřídit si své myšlenky, co kdyby na něj mohla použít nitroobranu…. Panebože Draco, začínáš být pořádně paranoický.
Přesně za hodinu scházela Jenny ze schodů k Velké síně. Draco už tam čekal. Cestou k síni si vymyslel takový malý plán. Samozřejmě by ho měl nejdříve projednat s Brumbálem, ale to udělá později. Jen potřebuje malou pomoc. A taky napřed musí zjistit, co je Jenn vlastně zač. Jakmile ji uviděl přicházet, srdce se mu rozbušilo na stejnou úroveň jako zbíječka. Jakmile si ho všimla zářivě se na něj usmála. Když stála před ním tak zpozorněla a pronesla….
"Tak o čem si to se mnou chtěl mluvit?"
"No víš… ono to bude na dlouho. Nebude ti to vadit?" Zeptal se Draco a raději se jí nedíval do očí.
"Blázníš???" zeptala se ho nevěřícně Jenn, ale na odpověď nečekala. "V žádném případě mi to nebude vadit." Opět se na něj usmála. Draco si trochu oddychnul.
"Vezmeme to kolem jezera a na druhé straně je docela fajné místo, kde si můžeme nerušeně promluvit…. Často jsem tam minulý rok chodil…" zadíval se do neurčita.
"Dobře tak vyrazíme?" řekla natěšeně Jenn. Oba se vydali po schodech od Hlavních dveří směrem k zářícímu jezeru, nad kterým se vznášel průhledný opar. Celé jezero vypadalo, jako by bylo zahaleno v hedvábné látce.
"Jenn??? Mohla by jsi mi říct něco o sobě?" zeptal se opět váhavě Draco. Jenn se zastavila a trochu se zamračila…
"A proč bych měla mluvit o sobě?" nechtěla se moc svěřovat cizím lidem, stále nikomu nevěřila, i když byl pro ni onen blonďák s šedýma očima už od začátku něco víc. Stále si ale nebyla na 100% jistá, kým vlastně je. Draco byl na tom podobně.
"No víš Jenn, hlavně se nenaštvi… vím, že to co řeknu, bude znít hnusně, ale musím to vědět. Oni jsou schopni všeho." Odvětil jí smutně Draco…
"Vím o tobě jenom to, že jsi z Itálie… dál si pro mě úplně neznámou… potřebuji vědět, jestli nepatříš k Nim…k Voldemortovi…" při vyslovení toho jména se Jenn trochu oklepala…
"Aha… Chápu tě, protože jsem se na totéž chtěla zeptat tebe, protože Harry o tobě tvrdí, že jsi budoucí… však ty víš co…"
"Potter tomu nerozumí.." řekl znechuceně Draco.
"Draco…" zastavila se před ním Jenn a pohlédla mu do očí.. "Můžu tě ujistit, že já k nim nepatřím, hnusí se mi co dělají, hnusí se mi jejich názory, jejich činy a nejraději bych je viděla hluboko pod zemí. Od jisté doby mám pocit, že mají něco společného se smrtí mé matky. Ale otec mi to nechce říct. Buďto se bojí a nebo k nim taky patří, ale to si nemyslím, nemá znamení." Jenn trochu zbledla, ale pokračovala dál.
"Nikdo by mě nikdy nepřinutil, abych se dala na jejich stranu a kdyby někdo z nich ublížil mým přátelům, tak by měl co dělat, aby přežil můj hněv. To víš italská krev je hodně vznětlivá a stačí málo…" usmála se na něj tajemně… Když se jí díval do očí pomalu se v nich utápěl… chápal onu černovlasou dívku, taky ho nenáviděl a za přátele by položil život, bohužel žádné neměl…. Teda zatím, jeden veliký přítel stojí právě u něj.
"Ani nevíš, jak jsem rád, protože jsi jediný člověk, který mi věří a kterému věřím já. Teď jsem si až jistý, že ti můžu říct vše…." Než však začal posadili se pod obrovský dub.
"Víš chci, abys o mě věděla všechno, protože to bude hodně důležité…." Jenn přikývla a opřela se zády o strom… Draco začal vyprávět svůj příběh.
"Jako malý jsem byl odrazem svého otce… pohrdal jsem vším a všemi, byl jsem hajzl bez citu a pochopení pro ostatní, byl jsem sobecký parchant, který bezdůvodně šikanoval každého koho potkal. Stal jsem se hlavou Zmijozelu, všichni ze mě měli strach. Otec na mě byl po právu pyšný a stále mi opakoval, jak budu pro jeho Pána důležitý. Že když pocházím z tak starobylého rodu, musí ve mně kolovat krev Salazarova. Čím jsem byl starší a čím víc rostla má pýcha, tím více jsem poznával, čím je vlastně můj otec a komu slouží. Byl to pro mě šok, když jsem jednou přijel nečekaně domů a viděl jsem, jak matka klečí před otce a svíjelí se v bolestech pod Cruciatem. Nikdy jsem nevěděl, čeho je otec schopný. Nezůstal jsem tam a nepomohl jí. Mohl jsem mu zabránit, aby to udělal. Ale já zbaběle utekl a vrátil se až na druhý den. Dělal jsem jako by nic. Vlastně všichni dělali jako by nic. Jakmile jsem potkal otce, ihned mi řekl, že má pro mě překvapení, že je na čase se stát stejně jako on jeho služebníkem…. Ani nevím, jak se mi to tehdy povedlo, ale přemluvil jsem ho, že až se jím budu chtít, stát tak mu to oznámím sám. Byla to první správná věc, kterou jsem udělal. Tehdy mi bylo 14 let. A každý rok mi stále opakoval, že je nejvyšší čas, abych se už rozhodl… já mu vždy něco odpověděl a pak rok po první otázce, začal otec praktikovat své úžasné výchovné metody. Nikdy jsem nezažil takovou bolest, tehdy jsem chtěl raději umřít, než to zase zažít.
Nakonec jsem se přemoh a rozhodl se mu postavit. To jsem tehdy dopadl hodně špatně. Domácí skřítci se o mě starali celý týden. Matka s otcem nemluvila a otec zase s ní. Za měsíc jí zabil. Nevím jestli avadou, nebo jí umučil, ale jsem si jist, že to byl on. Od té doby ho nenávidím…. Jeho a stejně tak celé to jejich společenství. Je mi strašně líto, že jsem na to nepřišel dřív. Ze své minulosti se mi zvedá žaludek. A pro všechny budu vždy jen tou zmijozelskou sviní…" Jenny ho přerušila….
"Pro všechny ne…." Zase se na něj tajemně usmála…. Draco se jen nadechl a pokračoval.
"Mám takový plán. Je sice hodně nebezpečný, ale bude nejlepší. Chci se chovat stejně jako před tím, stejně chladně, ale s tím rozdílem, že budu na otce a Smrtijedy donášet Brumbálovi. Bohužel, někdy můžu říct něco, co dokáže ublížit… a prosím nikdy to neber vážně. Opravdu, si jediný člověk, který mi věří a už můžu říct, že i jediný přítel, kterého tady mám."
"Draco jediný přítel nejsem. Co přece Zabbiny, Goyle, Crabe a ostatní… to nejsou tví přátele? Sám si je přeci tak nazval…"
"Já vím, ale nikdy jsem to v jejich případě nemyslel vážně. Oni se tak nazývají už jen pro to, že všichni naši otcové jsou Smrtijedi. Jenom tě prosím, už kvůli tvé bezpečnosti Jenn" odmlčel se na chvíli a zadíval se na dívku, která se tvářila smutně… "nikde nic neříkej, a nikoho ze zmijozelu neprovokuj. Oni chodí přes mrtvoly. Slib mi, že si na ně budeš dávat pozor…" Draco poprvé pocítil strach o někoho jiného než o sebe. Na chvíli nastalo posvátné ticho, které bylo přerušované jejich dechem. Každý se věnoval svým myšlenkám. Po chvíli se ozvala Jenn.
"Mám takový pocit, že bychom se měli vydat do hradu, bude brzo večeře." Draco se neochotně zvedl a pomalu se vydali zpět stejnou cestou. V polovině jezerní pěšiny je zastavil čísi hlas….
"No tak to mě poser… kohopak to tady nevidím… můj starý přítel. A byl na procházce s tou novou kráskou… Draco, doufám, že jsi nezapomněl na naše přátelské a rodinné vztahy a že nás seznámíš…." Jakmile ho mladý Malfoy uslyšel. Vlna vzteku ho opět zaplavila. Doufal, že ho potká až za dlouho, bohužel štěstí mu nepřálo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enervate Enervate | Web | 19. ledna 2008 v 10:59 | Reagovat

Meli, si mi udělala upo radost, víš to? :o) Zafičím na tvůj blog a tu kapča k Hadovi, ke všemu skvělá kapča! :o)) Tahle povídka je supa, ty si supa! :o)) Těšim se na další. :o)

A moooooooooooc děkuju za věnování. :o))

2 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | 19. ledna 2008 v 13:15 | Reagovat

Skvělý!!! Nenacházím slov, úplně mi to vyrazilo dech. Prostě bomba... Líbila se mi ta stěra Brumbála, jak si myslel,že o všech ví všechno a ono se to něco zvrtlo.=o) Skvělý.

Akorát teď apsolutně nevím, kdo je ta osůbka na konci-to mě fakty zajímá.=o)

Nevím, co ještě napsat. Snad jen šup na další.=o)

3 Jasane Jasane | E-mail | Web | 19. ledna 2008 v 13:16 | Reagovat

Krásný jako obvykle!! Mocky se ti povedla a strašně se těším na další!!:)

4 Minulá Lůca Minulá Lůca | Web | 19. ledna 2008 v 13:23 | Reagovat

Zase se ti povídka moooocinky povedla!

A jen tak pro zajímavost...přejmenovala jsem se z Lůci na Darhin tak si v oblíbených změntě název a nedivte se, když ti komentář nenapíše Lůca, ale Darhin!

Díky za pochopení! Darhin

5 wisty wisty | E-mail | Web | 19. ledna 2008 v 14:37 | Reagovat

no teda, zase mooc zajímavá kapča. a je fakt úúúžasná!!! :)

6 barunka barunka | Web | 19. ledna 2008 v 19:25 | Reagovat

Super kapitola!!! Už se nemůžu dočkat další :)))

7 Jenny Jenny | Web | 19. ledna 2008 v 20:23 | Reagovat

Wow Mel!!! Tahle kapitola se ti hooodně povedla..ty jo, fakt super...akorát ten konec, si mě napla a co já teď=( Jsem fakt zvědavá, kdo to je...jo a strašně fandim Dracovi, aby to dostál tomu, co říkal=) Pls co nejdřív další kapitolu...

8 Kate Kate | Web | 19. ledna 2008 v 20:40 | Reagovat

Skvélá kapča.Prostě žůůůůůžo už se nemůžu dočkat další

9 SweetLil SweetLil | E-mail | Web | 19. ledna 2008 v 21:10 | Reagovat

Hzpí  tak tahle je skvělá! opravdu podená?

10 maggie maggie | Web | 19. ledna 2008 v 21:32 | Reagovat

mooooc hezký!!!:))

11 tabby tabby | Web | 20. ledna 2008 v 10:44 | Reagovat

Ty vado ja nemam slov jsem jak primrazena...Tohle bylo perfektni...A to s tim Nevillem sem zvedava jestli ho potom ocisti...Hej to je narez ja z tehle kapitolky nemuzu..A s Jennn jak si povidali uz to ze nemaji oba matku kterou melu radi...Ou jeee...proste uzasny..nadherny...boziiii...upa nadupany!!!!Jo a nemas za ty pisnicky zac...hej sem u cha-chi vdyt umirala bo muj partner...no proste dilo dabovo!!!:0)))

12 Arriel Arriel | Web | 20. ledna 2008 v 10:58 | Reagovat

Fakt moooooc pěkní,jen doufám,že pokráčko bude dříve :-)

13 Anduel Anduel | Web | 20. ledna 2008 v 12:57 | Reagovat

no já se úpa stydím, že to čtu až teď:-( já jedna velká příšera mno...ale Mel, to bylo absolutně úžasný!!!:-) sice jako...to vychvalování Darca:-)))já ho asi fakt začnu mít ráda, i když to s tím přeběhnutím si na mě vybalila a ten Neville tam...aaaaaaaa, já chcu další kapču děvčice!!!:-) je ti to jasný???????? jinak tě asi zaškrtím!!! a s tou jenn...:)řekni, že pak bude mít víc přátel! posíím:-)máš blbý, že vím, že máš ráda happieky:-)))

jinak moooc děkuju za věnování, si zlatii:-* ale hlavně si hejbni s další kapčou!:-)

14 Lenna Lenna | 20. ledna 2008 v 17:37 | Reagovat

užasný

15 Melissa Melissa | 20. ledna 2008 v 18:07 | Reagovat

jé děkuju moc...... budu se snažit, aby další kapča byla co nejdřív..

16 Iva Iva | Web | 27. ledna 2008 v 2:52 | Reagovat

ahojky tahle povídka je fakt supr moc se mi líbí a už se těším na pokračování doufám že bude brzo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama