Voldemort a pár malých špuntů.

27. prosince 2007 v 20:22 | Mel |  Jednorázové
Tak tady máte takovou šílenost, u které jak doufám se zasmějete. věnuju ji Enn, která mi pomáhala hledat obrázky. moc díky. Tak vzhůru do čtení.
P.S držte se pevně stolu.......

Voldemort a pár malých špuntů.
Voldemrot jednou seděl ve svém křesle a okolo jeho těla byl omotaný Naginy. Voldík seděl velice strnule a zíral do zdi naproti, přemýšlel. Nikdy by ho nenapadlo, že zabíjení, mučení a ničení přestane bavit, ale ono ejhle. Já jsem si vždy připadal jako velice důležitý a vždy jsem myslel, že dělám jen to nejlepší pro kouzelnický svět. A teĎ se dočítám, že na mou hlavu byla vypsána odměna.
"Naginy já si připadám jako psanec." Začal hovořit se svým hadem. "Připadám si zbytečný. Je mi, jako bych byl na tomhle světě sám. Už nejspíš senilním."
"Musím se vzmužit. Mám před sebou nejlepší léta života. Udělám něco dobrého pro svět." A začal přemýšlet. Po 30 minutách úmorného přemýšlení vyhrkl:
"Už to mám. Založím si společnost na hlídání dětí. To bych měl zvládnout, když jsem zvládl hordu zabíjejících mašin tak ovládnu i prcky. Hned zítra napíšu inzeráty." Jak řekl tak učinil. Ráno se na všech lampách, cedulích a dveřích objevili letáky, které hlásaly. Pohlídáme vaše děti a slibujeme, že se vrátí živé. Voldemort si založil i webové stránky, ale nějak zapomněl, že znamení zla mu v tomhle případě moc nepomůže. Čekal den, dva až se nakonec ozval telefon:
"Dobrý den, to je expresní hlídání dětí?" ozval se ze sluchátka zoufalý ženský hlas
"Ano" odpověděl Voldemort natěšeně.
"Mohu Vám zítra donést na pohlídání svá trojčata? Nebojte jsou velice přítulní a hraví, srst mají hebkou a nekoušou."
"Jistě. Přiveďte je zítra v 8:00" řekl Voldemort.
"Moc vám děkuji jste moje záchrana. Na ceně se domluvíme…. Nashle" řekl už klidnější hlas a položil sluchátko. Voldemort, pán všeho zla byl úplně nadšený, má první zakázku a tak začal v pokoji tancovat kozáčka. Naginy ho sledoval velice znechuceným pohledem. Pak něco zasyčel a odplazil se.
"No abys se nepoto…." Houkl za ním Volďas, který si vzal katalog s dětskými hračkami a začal v něm listovat. Vybíral ale jen věci, které se líbili jemu, takže samé blbosti. Neobjednával je, rovnou si je vykouzlil. Po chvíli byl celý obyvák plný nejrůznějšími hračičkami. Od chodítek, plyšáků, bazénku s míčky až po panenky, autíčka a postýlky. Voldík už se nemohl dočkat, byl natěšený jako dítě před vánoci. Šel si raději lehnout, aby vypadal a byl svěží.
Druhého dne se Pán zla probudil plný síly a dobré nálady. Vstal ze své hadí postele a šel si dát koupel, kterou měl sice naplánovanou až na 5. prosince jako každý rok, ale dnešek byl pro něj vynímečný a nechtěl se prezentovat, jako prase. Proto zaplul do koupelny a vyšel z ní ani né po 10 minutách. Vykoupaný a dokonce s vyleštěnou kebulí.
"Hmm mám na hlavě přímo zrcadlo." Řekl sám sobě, když se prohlížel v zrcadle. Jeho slizké tělo bylo teď hladké jako dětská prdýlka.
"Ale do háje," zaklel. "Opomněl jsem jednu důležitou věc." Otevřel skříň a začal z ní vyhazovat veškeré oblečení, které se skládalo pouze z černých, šedých a tmavě zelených hábitů. Voldemort byl zoufalý. Bylo 7:45 a on pobíhal po domě jen ve spoďárech a panicky vyřvával na celý dům:
"Sakra co si mám vzít na sebe?" opakoval to asi 5 minut, když mu jeho červené očka padli na květovaný ubrus.
"To je ono" vytáhl hůlku a z ubrusu se stala krásné květované montérky. Oblékl si je a šel se na sebe podívat do zrcadla.
"No páni, vypadám Cool. Tohle budu muset nařídit svým Smrťouchům, tohle se mi hrozně líbí." Naginy se kolem něj tiše proplazil a zasyčel na něj.
"Hele Naginy, nezáviď a jdi si někam ustlat, myslím, že pro dnešek mi nebudeš nijak užitečný."
"SSSSSS sssss sssss sssssssssss ssssss" (tohle překládat nebudu, je to pohoršující) Had se odplazil do sklepa, kde měl svůj pelech.
Na hodinách odbyla osmá ranní hodina a Voldík právě vařil čaj. U domovních dveří se ozval zvonek. Rychle se vydal ke dveřím a po otevření se mu naskytl pohled na 4 osoby.
"Dobrý den, jsem tady správně na to expresní hlídání?" zeptala se mladá žena.
"Jistě, máte nějaké představy, jak by měli vaše děti strávit den? Nebo máte nějaký seznam co můžou a co ne, myslím jestli jsou na něco alergické…" ptal se starostlivě Voldemort, nejspíš se informoval, jak se má zachovat správná chůva.
"Ano, tady je seznam," řekla žena a podala mu malou ruličku, kde byl napsaný seznam potravin, které děti nemůžou. A pak začala představovat děti.
"Tak tohle je Miloušek" ukázala žena na 3letého chlapce, který se právě šťoural v nose. Automaticky ho žena po ruce pleskla. Voldemort se na něj zašklebil a malý hoch sebou švihl o zem. Maminka to přisuzovala jejímu druhému synovi, že ho žduchl.
"Tady to je Lumírek" pohladila malého blonďatého chlapce "a tady je Ivanka." Dívka vedle ní vypadala s brýlemi jako nějaká stará profesorka a taky se tak chovala. Předstoupila před Toma zvedla pravici a pronesla:
"Těščí mě, jšem Ivanka." Voldemort byl trochu zaražen,ale pak z hábitu vytáhl svou hnátu a potřásl si s dívenkou.
"Vidím, že si budete rozumět, v 18:00 si pro ně přijdu, tady jsou ještě telefonní čísla, na kterých mě seženete." Podala mu žena vizitku, rozloučila se s dětmi a potom se vydala k autu a odjela do práce.
Voldemort zůstal s dětmi sám. Zavedl je do obývacího pokoje, ale najednou nevěděl jak se má chovat. Děti se posadili naproti němu a začali se kolíbat. Připomněly mu jeho vězně, kteří byli v takovém stavu, když je dlouho mučil. Děti ale spíše vypadali že se nudí. Jako první se ozval Miloušek.
"Štlejdo, já ču lulat." Řekl malý chlapec a popošel k Voldíkovy. Ten se na něj vystrašeně podíval a pak mu řekl:
"Ty chceš na záchod viď…. Tak pojď" vzal chlapce za ruku a odvedl ho do druhého patra. "Dál už to snad zvládneš sám ne?" chlapec přikývl a Voldemort za ním zavřel dveře.
-Páni tomu to blesklo, pomyslela si Ivanka, má rychlejší pochodové myšlení než naše předcházející chůva. Pak se naklonila ke svému bráškovi:
"Tak čo ši myšlíš, ža jak dlouho ž náš bude šílet?" zeptala se ho s vážným výrazem smrtícího ninji.
"Dávám mu makšimálně dvě hodiny" ucechtl se její bráška. Pak se ti dva začali bavit jazykem, kterým ani já nerozumím. Ale podle ďábelských výrazů bych tipla, že vymýšleli plán.
Po 15 minutách se vrátil Voldemort s Milouškem.
"Tak co děti chcete čaj? Nebo kakao?" zeptal se jich s andělským výrazem.
-Si upad ne vole? Nemáš tady něco silnějšího? Začala si Ivanka přemýšlet. Netušila však, že Voldemort umí nitrozpit a dobře jí slyšel. Nedával tomu moc velký význam. Myslel si, že slyšel jen rádio.
"Kakao" pronesly po chvíli trojhlasně. Zanechal je tedy v pokoji a šel jim udělat kakao. Za chvíli uslyšel křik. Lekl se a vylil na sebe horký nápoj, ale toho si vůbec nevšímal. Rozeběhl se do pokoje, kde byli děti a jak otevřel dveře, nevěřil svým očím. Jak můžou tři malé děti udělat něco takového. To by nezvládlo ani dvacet jeho nejlepších Smrtijedů. Křesla byla převrácená, vitríny rozbité, skleničky, talíře a hrnky byly na střepy. Obrazy propíchané a prořezané. Prostě a zkráceně, nic nebylo na svém místě. Ve Voldemortovi vřela krev.
"Kdo to udělal." Snažil se o klidný tón, který se mu ale vůbec nedařil.
"Štlejdo my še moč omlouváme, ale my jšme ši hláli na Volděmolta. To je takový veliký a žlý kouzelník, ale ktelý umí moč dobže čalovat." Snažil se obhájit jejich chování malý Lumírek. Jakmile to Voldík slyšel, nevěděl, jak se má zachovat. Nejspíš ho ti malý caparti nepoznali. Jediná otázka, která ho napadla byla:
"Jak vy víte o Voldemortovi??" To už se ale ozval i Milouš.
"Štlejdo o něm musí vědět pšece každý kouželník. Ty ho nežnáš? Ty nějši kouželník" zeptal se ho udiveně.
"Ale to víte, že ho znám a moc dobře." Usmál se Voldemort, protože mu došlo, že v blízkosti prcků může klidně používat kouzla. Ale slíbil si, že je omezí. Po chvíli dal dětem nějakou stavebnici a sám si šel udělat kafe. Nebyl v kuchyni ani 5 minut, když ho něco začalo tahat k zemi. Koukl se na to místo a viděl malou Ivanku, jak se snaží na sebe upozornit.
"Copak chceš maličká." Zeptal se jí otcovským hlasem.
"Ty štlejdo todle je diškliminače. Kukům si dal stavebnici a oni ši š tím hlajou, jenomže já nejsem kluk." Řekla Ivanka vážným tónem. A propichovala "Štlejdu Volděmorta" nasupeným pohledem.
"Aha no to mi nějak nedošlo" odpověděl jí Voldemort." A co by jsi tak chtěla dělat?"
"Nooooo" začala malá Ivanka…."Víš mohly bychom uspořádat takový čajový dýchánek." Zamrkala na něj jako panenka a nahodila smutné kukadla. "No požvali bychom mě, tebe, a panenku šušu." Řekla poté už vážně. Voldík se musel usmát.
"Dobře, já si vypiju kafe a hned přijdu." Snažil se, aby mohl mít pár minut na přípravu uspávacího lektvaru, protože ti malí haranti mu už lezli na mozek….
"Ne… půjdeš hněd…" řekla panovačně malá Ivanka. Voldemort si jen povzdychl.
"Tak dobře. A kde ho budeme pořádat." Začal vyzvídat, aby to vypadalo, že se o to zajímá. Ivanka mu vše vysvětlila. Sice jí to trvalo více jak hodinu, ale co. Voldemort při jejím hodinovém monologu pomalu ale jistě usínal. Každá třetí věta malé dívenky byla…
"Čo na to žíkáš?" a vždy se jí dostalo odpovědi…
"Jo jo to zní zajímavě, pokračuj." Voldemort musel uznat, že ten malej capart má výdrž. Po uplynutí hodiny, kdy jen mluvila, přišla hodina příprav. Kluci byli stále zabraní do hry se stavebnicí a každou chvíli nosili Voldemortovi své výtvory. I přesto, že se mu to nelíbilo vždy jim řekl něco ve smyslu…. To máte pěkný, jen tak dál a jsou z vás architekti. Nejvíce ho však potěšilo, když mu donesli ukázat model, jak si představovali Azkaban. Na tak malé potvůrky měli velice dobře vyvinutou fantazii.Ivanka už chystala malé hrníčky a talířky. Posadila na stoličku Šušu. A už jen čekala na Štlejdu….. Voldemort došel do pokoje a připadal si jako naprostej debil… proboha do čeho jsem se to pustil, proč já se raději nedržel zabíjení, celý svět se přede mnou klepal strachy, přinutil jsem všechny ke všemu a stačil jen můj pohled a ted tu sedím v růžový zástěře, do který mě ten fracek navlíkl, nalívám si čaj a bavím se s malou panenkou. Já jsem asi fakt Magor… proboha co jsem komu udělal… no dobře hodně a nic nebylo dobrý, ale tohle jsem si přece nemohl vymyslet já… bože ta malá zas něco hovoří.
"Vítám váš na této výloční šešlosti (Komunistické strany Čech a Moravy…. Ne prdel ), ktelou jsme tady s přítomným štlejdou vymyšleli a na ktelou jšme požvali moji milou kamarádku Šušu. Ploším, aby štlejda nalil šálek čaje." Voldemort nevěřil vlastním uším…. Ta malá je jak nějakej diktátor…. I já se mám od ní co učit. Malá Ivanka ho přímo přiváděla k šílenství. Už nevěděl, jak jí má umlčet, když si vzpomněl na kluky.
"Ivanko, na chvilku se tady zabav s Šušu a já se zatím podívám na kluky." Malá jen přikývla a dál vedla zajímavý "šišlavý ložhovol" s tou panenkou. Kluci během čajového dýchánku udělali ve Voldemortově pár malých změn, na které by měl přijít až oni opustí tenhle dům. Třeba místo šamponu mu dali přípravek na růst vlasů. …. A další ptákoviny. Tušili, že se je Voldemort bude snažit kontrolovat a děkovali sestře, že ho tak zdržuje. Když je Voldík přišel zkontrolovat už byli v pokoji a opět si hráli se stavebnicí a přitom se tvářili jako nevinnost sama. Voldemort se rozhodl, že teď je ta správná chvíle, aby udělal uspávací lektvar. V rychlosti blesku zaplul do sklepa a dal na oheň kotlík. Naginy ho sledoval pohledem, který jasně dával najevo, co si o jeho počínání myslí. Celý lektvar mu netrval dlou… bohužel zapomněl na důležitou přísadu a celým domem otřásla rána. Voldemort byl na sebe naštvaný, už zkazí i tak banální lektvar. Můj ty smutku…..já jsem už vážně Blbej…. Ani se nedivím, že si ze mě dělají srandu i tak malé děti. Byl na sebe naštvaný a rozhodl se požádat o pomoc svého věrného přítele….. Severuse… rychle vběhl do ložnice a kouzlem za sebou zavřel dveře.
Do krbu vhodil letax a strčil tam hlavu. Po chvilce se spokojený vynořil a šel zpátky za dětmi. Netušil, že prcci celou dobu poslouchali. A moc dobře věděli, co se jim chystá udělat. Rozhodli se pro razantní plán.
Ve chvíli, kdy se do obývacího pokoje přemístil Snape. Začaly hrát takové malé divadýlko. Miloušek se začal jako by dusit a Ivanka jako by panikařit. Voldemort vůbec netušil, co má dělat a Severu byl na tolik vykolejený, když viděl ty malé špunty a Voldíka v růžovoučké zástěře, že to s ním seklo. Malý Lumírek využil situace a vzal mu lahvičku s lektvarem. Trochu mu nalil do úst.
Voldemort si malého chlapce lijícího Severusovi lektvar nevšímal a snažil se pomoct Miloušovi, který se držel za krk a začal běhat po celém pokoji, za ním běžela v panickém strachu o svého milovaného bratra Ivanka a za nimi běžel Volďas v růžové zástěře, která mu v běhu dosti vadila, taky sebou asi třikrát praštil o podlahu a snažil se vše zvládat v klidu. Vůbec se mu to nedařilo. Když chtěl skočit přes křeslo nezvládl odraz a svalil se přes celé křeslo, jak dlouhý tak široký a zůstal jen tak ležet. To byl moment pro malého Lumču, který v té chvíli nutil Severuse, aby to spolkl. Přiskočil i ke štlejdovi a vlil mu zbytek lahvičky do krku. Jakmile lektvar polkl. Ivanka a Milouš se zastavili. A s velice vážnými tvářemi přistoupili ke svému bráchovi. Zvedli ruce a provolali. "STRÁŽCI VESMÍRU." A pak se začali šíleně smát.
Po 6 hodinách tvrdého spánku se oba probudili a Voldemort jakmile spatřil Snape se poprvé za svůj život pustil do huronského a upřímného smíchu. Nebylo se čemu divit. Snpe měl místo svých havraních vlasů, žluté vlásky jako zlatovláska a na uších měl takové ty králiší růžové ouška. Místo svého černého hábitu měl bleděmodrou halenku a žlutou sukýnku. Neoholené nohy, které skrýval pod hábitem byli teď čerstvě vyepilované a místo svých starých škrpálů měl modré lodičky na vysokém podpatku. Na obličej se neodvažoval podívat. Byl zmalovaný víc něž lehká děva z E55. Voldemort se mu stále smál, protože tenhle pohled se jen tak nezapomíná….
"Hele netlem se, protože ty nevypadáš o nic líp Brouku…." Pronesl přitepleným hlasem a snažil se, aby nevyprskl smíchy. Voldemort měl na své pleši naprosto stejnej účes jako Bob Marley. V hubě měl ubalenou trávu. A na sobě měl červený tričko s obrázkem CheGuevary. Kalhoty byly do zvonu a celé žluté. Boty měl takový ty kubánský sandále.
Děcka už to nevydržely a začaly se smát……… u dveří se ozval zvonek…
"Mamka…" vykřikl trojhlasně a hrnuli se ke dveřím. Otevřeli je a v nich stála jejich maminka. Když viděla Volďase a Snape. Neudržela se na nohou a začala se smát jako pomatená. Nikdy se takhle nezasmála.
"To mají na svědomí mí andílci?" zeptala se v záchvatu smíchu. Nečekala na odpověď, když viděla nasupený obličej těch dvou kreatur. Vytáhla obálku s penězi a hodila jí po Voldíkovy. Sebrala děti a rychle odjela. Nechtěla se setkat s hněvem Velkého žlutého kanára a Kubánského šílence.
Když zavřel Voldemort dveře vybouchl v obrovský řev.
"Už nikdy nebudu poslouchat tomu, co říká mé senilní já, už nikdy. A Severusy, kdybych měl nějaký hloupý nápad, tak mě ho zabraň uskutečnit." Zaprosil Severuse.
"Ano můj pane" snažil se mu to slíbit s tváří vážnou. Nepovedlo se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mel mel | 27. prosince 2007 v 20:23 | Reagovat

omlouvám se ještě dodatečně za chyby.

2 Enervate Enervate | Web | 27. prosince 2007 v 20:44 | Reagovat

Meeeeeeeeeeeel, ty mě ceš zabít! :o))))

Já chytla výtlem jak cip. :o))))

Ty voe, kde ty na to chodíš? To je mazec. Skvělý! :o)))

Hele netlem se, protože ty nevypadáš o nic líp Brouku…." Pronesl přitepleným hlasem - tohle je hustýýýýýýýýýý. :o))))

3 Jenny Jenny | Web | 27. prosince 2007 v 20:47 | Reagovat

To bylo prostě dokonalý!!!!!=D=D Se asi uřehtám...=D=D Žlutej kanár....nééé!=D=D Se musim jít vzpamatovat...=D=D

4 Jasane Jasane | E-mail | Web | 27. prosince 2007 v 21:07 | Reagovat

Supeeeeeeeeeeeer to bylo dokonalýýý já se u toho řechtala jak blbá fakt jako panenka Šušu:D:D:D:Djá má dost:D:D:Dfakt jako super!!!!!Si upad ne vole? Nemáš tady něco silnějšího?:D:D:D:Dto je mazec já u toho dostala fakt záchvat málem sem slítla nazem:D:D:D:D:me slzy tekli prodem fakt super!!!!!

a ještě jsem přidala Prolog ke Zrození

5 drexi drexi | 27. prosince 2007 v 23:19 | Reagovat

:-D :-D :-D Kupuješ mi ubrousky na utírání monitoru, celj jsem ho teď totiž kvůli tvé povídce poprskala:-D

6 Anduel Anduel | Web | 27. prosince 2007 v 23:23 | Reagovat

aaaaaaaaaaa, to je dokonalý!!! já ti to teda už říkala, ale...slíbila jsem komentář, co bude stát za to:-) a tady ho napsat není fakt moc těžký (jako u všeho co napíšeš:)

jako začlo to voldíkem a nagini:))) to bylo poprvý co jsem sebou bouchla o zem...

pak miloušek:))))))))))))))))))mám pocit, že ten nepotřebuje komentář...:-)

no a...ten zbytek

"Hele netlem se, protože ty nevypadáš o nic líp Brouku…." Pronesl přitepleným hlasem a snažil se, aby nevyprskl smíchy...JÁ VYPRSKLA SMÍCHY!!!

ale jako kdo se má s tou obrazovkou furt čistit? Mel u tebe číst je nápor na moje břicho, jak se pořád dusím smíchy! tohle bylo úplně úúúžasnýýýý!moooc se ti to povedlo! moje bránice už neexistuje, úplně si ji zničila:-))) prostě píšeš dokonale, ty vrbo:-))) poprvní větě už jsem to četla ze země, abych to k ní neměla daleoko až budu padat!

prostě bombastický a perfektní!!!

"Vítám váš na této výloční šešlosti (Komunistické strany Čech a Moravy…. Ne prdel )-nejsi na to KSČM nějak ujetá?:-)))))))

no ten koment sice nic moc, ale snaha byla:)))

7 tabby tabby | Web | 28. prosince 2007 v 17:45 | Reagovat

Melissko vcera uz jsem se u toho vecera triskala hlavou o stenu bo sem chcipala smichy a ted sem docetla ten konec a muj mocak malem prask ...zhe ja debil furt tolik piju...A stlejdo to není fer...Hej to sislani me dostalo a nebo to jak:"Tak čo ši myšlíš, ža jak dlouho ž náš bude šílet?" zeptala se ho s vážným výrazem smrtícího ninji.

Proste chcipacka jak ip jeste ted mi matka nabizi psychouse :-Dhej moje branice :-D

8 tabby tabby | Web | 28. prosince 2007 v 17:45 | Reagovat

Mel muzu to uverejnit na svem blogu???I tu s Luciuskem:-D

9 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 28. prosince 2007 v 23:21 | Reagovat

Já nemůůůžu:D tak tohle... tohle je prostě super:D A jak je to doplněný těma obrázkama.... ježda, já fakt upe válím sudy smíchu:D

10 wisty wisty | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 23:05 | Reagovat

no to fakt nevím, co na to říct!! fakt zajímavý a super!! :)

11 barunka barunka | Web | 31. prosince 2007 v 0:30 | Reagovat

Teda =oD to je naprosto dokonalý!!!

12 Paige Paige | Web | 31. prosince 2007 v 20:37 | Reagovat

Tak k tomuhle nemám, co dodat, tohle bylo absolutně dokonalý:DDD

13 Zuberstab Zuberstab | E-mail | Web | 1. ledna 2008 v 14:56 | Reagovat

Voldy v šatičkách xD

14 Alexita Alexita | 23. února 2008 v 23:50 | Reagovat

tade moje milovaná Mel, jseš opravdu dobrá musím ti to pochválit, fakt jsem se konečně zase zasmála........ připadá mi, že některé věci trochu znám :-)))))))))))))) ale ne, opravdu skvělé, už jenom představa Voldíka jako chůvy je vtipná a k tomu tak bláznivý dětičky.....no coment......:-)))))))))))))

15 Athea Athea | Web | 28. května 2008 v 19:26 | Reagovat

Nee, z tohohle se já nevzpamatuju. Já fakt asi budu muset navštěvovat tuhle stránku třikrát denně, protože když ta moje zhulená hlava zapracovala na obrazu Voldyho a Seva, tak jsem měla hodně co dělat, abych nespadla ze židle. Prostě halda! Ale ty děti byli dokonalý, fakt maj bezvadnej vkus. Uááá, Mel, to fakt nejdeee....... =oDDDDDDDDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama