2. kapitola: Setkání na Příčné

14. listopadu 2007 v 16:44 |  *Poberti naruby

Tak máme tu 2. kapitolu, doufám, že mě za ní neukamenujete.
xxx Omluvte chyby obsažené v textu.xxx
2. Kapitola
Setkání na Příčné
Když Lily dorazila s Remusem k Děravému kotli, měli za sebou velice zajímavou cestu. Jokožto neplnoletí kouzelníci se nemohli přemisťovat a nemohli používat ani hůlky, museli si vystačit pouze s mudlovskými prostředky. Pro Lïly to nebylo nic složitého, ale Remus s tím měl nemalé potíže.
Cesta vlakem do Londýna byla "takřka" bezprobémová až na situaci, kdy Remus vrazil do skleněných dveřích odělujících části vlaku a při tom nárazu se musel asi hodně praštit, když se jim začal omlouvat, jako nějakému pánovi, že si jich nevšiml a že ho hrozně mrzí, že do něj vrazil. Lily vedlě něj se svíjela v křečích smíchu. (Zkuste si to představit, jak se Remus omlouvá skleněným dveřím, možná v nich viděl jenom svůj odraz).
Lily si původně myslela, že když jezdí už šestým rokem do Bradavic vlakem, tak by to pro něj neměl být problém, ale to se hodně mýlila. Při kontrole jízdenek se začal s průvodčí hádat, jak si to představuje mu dělat díry do jeho jízdenky, která ted vypadala jako ementál a nikoli jako jízdenka, že prej ji už nebude moct příště použít a že je to drzost, že každé dveře jsou vyleštěné a člověk si nemůže všimnout, kde ty dveře jsou a kde ne. Lily opět nevydržela a propukla v smích, průvodčí jen zakroutila hlavou a odešla. Remus na ni chtěl začít řvát, když v tom ho na sedadlo stáhla Lily a vše mu o mudlovské dopravě vlakem vysvětlila. Remus se trochu začervenal, že prej se pujde té průvodčí omluvit, ale to mu Lily vymluvila, ještě by provedl větší trapas než ten před chvílí.
V Londýně se vydali pěšky, protože k Děravému kotli to byl jen kousek. Při vstupu do hostince si všimli profesora Brumbála, jak se o něčem baví s jedním né příliš přívětivě vypadajícím individuem. Raději tomu nevěnovali přílišnou pozornost, prošli kolem nich, když se zezadu ozval ředitel Brumbál.
"Á dobrý den pane Lupine, vás mě sem seslalo samo nebe, potřebuji s váma mluvit, o samotě, dodal," když se Lily otočila na Remuse.
"Slečno Evansová. Budete tak laskavá a půjdete napřed, musím tady s panem Lupinem projednat jednu neodkladnou záležitost." Usmál se na Lily a za půlměsícovými brýlemi mu hráli pobavené jiskřičky.
Po 10 minutách - Remus naprosto šokován tím, co mu právě Brumbál řekl, vyšel do zadní části, kde ho čekala Lily, ani si ji nevšiml. Prošel kolem ní jako kolem Jamese v neviditelném plášti. Lily se na něj zaraženě dívala, ale šla raději za ním.
"Remusi…. Slyšíš mě? Halooooo.... Země volá Remuse?…."
"Cože? Jé promiň, já se zamyslel."
"Jo a nad čím? Nějaké takemství?" Zatvářila se Lily zvědavě.
"Já ti to všechno potom řeknu, teď si musím jít něco zařídit na Příčné, takže se setkáme dejme tomu tak za 45 minut v té kavarně a pak půjdeme pro všechny věci."Lily nestačila nic namítnout a už se jen dívala na Remusova vzdalující se záda..
***
"Pane Lupine mám pro vás velmi dobrou zprávu. Nechtěl jsem mluvit před slečnou Evansovou, protože vím, že jste ji o vašem malém chlupatém problému ještě neřekl….." Remus se zatvářil vystrašeně, ale Brumbál pokračoval dál a úsměv na tváři se mu stále zvětšoval.
"Dovolte mi, abych vám představit pana Doktora Wheeta, který je jedním z nejlepších lékouzelníků, a který se už několik let snaží najít protisérum na pokousání vlkodlakem. Sám byl ve svém utlém věku pokousán a následky jak vidíte jsou více než malé." Když se Remus pozorně podíval na toho pána zjistil, že má tvář posetou jizvami. Ano vypadal, jako by právě prošel drtičkou.
"Myslím, že jste blázen pane Wheete, na to není lék," řekl Remus.
"Omyl mladý muži, je na to lék, sám jsem ho na sobě patentoval, už jsem se 2 měsíce neproměnil." Remus se podíval zaraženě na doktora a pak na Brumbála.
"Ano je to tak," potvrdil slova pana Wheeta Brumbál, "pan Wheet byl celé prázdniny v bradavicích a neproměnil se. Chctěli jsme se vás zeptat, jestli by jste nechtěl s námi spolupracovat? Nepotřebuji vaši odpověď hned. Řeknete mi to během 1. týdne školy. Děkuji, že jste si na nás udělal čas a pozdravujte slečnu Evansovou." Zakončil Brumbál svoji řeč a otočil se k nedopitému poháru vína.
***
Remus byl naprosto šokován a vůbec nevěděl, proč řekl Lily, že si musí něco vyřídit. Vždyť to nebyla pravda. Sám se teď procházel po ulici a koukal se po výkladních skříních, v jedné zahlédl Lily, jak si vybírá nový kotlík. Remusovi se rozjasnila tvář.
Netušil, proč Brumbálovy neřekl hned, že s ním bude spolupracovat, už nechce být vlkodlak, žije jen pro Lily a své přátele. Uvědomil si to, když zahlédl Lily, jak si se zájmem prohlížela nový nerezový kotlík, v tu chvíli mu došlo, že ji miluje víc, než by si byl ochoten připustit.
Pokračoval dál, k místu kde se měl s Lily za 35 minut sejít, a tvářil se nadmíru spokojeně. Najednou ho k zemi povalila jakási dívka, která se vyřítila z rohu ulice na jekémsi prkně s kolečky. Remus se podíval kdo to do něj narazil a nevěřil vlastním očím.
"Cid, si to ty???"
"Jééé, ahoj Remusi….. promiň, že jsem tě takhle povalila….. jistě, že jsem to já."
"Nic se neděje, měl jsem dávat taky pozor kam jdu…. Nemáš být do konce prázdnin v Americe?" zeptal se Remus udiveně a prohlížel si svou spolužačku z Nebelvíru, nejlepší kamarádku a členku Pobertů Cidny Bell, která se přes prázdniny změnila k nepoznání. Kdyby ji Remus už 5 let neznal, nevěřil by, že je možné se takhle za dva měsíce změnit. Vlasy, které měla oříškově hnědé a dlouhé do poloviny zad, teď byly o pár centrimetrů delší než Jamesovi a novinkou byla i o/afina, která byla střižena na bok, s tmavým melírem. Trochu vyrostla, ale stejně ještě nedorostla ani Lily, která byla stejně vysoká jako Remus. Vždy byla štíhlá, ale teď nejen, že byla štíhlejší, ale začala se z ní stávat mladá žena…. No v případě Cid, by se o ženě mluvit moc nedalo, byla spíš klučičí tip což prozrazovaly hnědé kapsáče a černé úplé triko bez rukávu. Nerada nosila sukně, a v Bradavicích, kde byly sukně povinné pro dívky, se všemožně snažila se jim vyhnout, po dvou letech co byla v Bradavicích už měla své jméno a přemluvila Brumbála, ke změně školního řádu, což je považováno mezi učiteli za drzost a spolužáky za naprosto neuvěřitelný čin. Nebylo vlastně obvyklé, aby se žačka druhého ročníku, takhle zapsala do historie, no vlastně už se zapsala když na první zařazovací večer přišla skoro s hodinovým zpožděním, že prej ten vlak ujel, a tak se sem s rodiči přemístila, ale že se jí strašně líbil ten lesík, který byl kousek od hradu a tak se tam trochu zdržela, byla to ironie..... Bylo totiž už po zařazování a zrovna ve chvíli, kdy Brumbál přednášel o tom, že vstup do Zapovězeného lesa je přísně zakázán, si do velké síně vkráčí drobná dívenka, která říká, že se trochu opozdila, kvůli tomu, že byla v lese. Brumbál si ji chvíli prohlížel, a pak ji vyzval aby si nasadila klobouk na hlavu. Jen se ho dotkla už vykřikl "NEBELVÍR".
Docupitala ke stolu a dala se do řeči s kým jiným než s Jamesem a Siriusem. Stali se z nich nerozluční přátelé. Hodně dívek jí závidělo, ale ona se ke klukům nechovala nikdy jinak než sestra a oni ji jako svou "mladší sestru" brali, i když to se jí moc nelíbilo. Letos ji už těžko budou nazývat "Malý špunt", v dobrém slova smyslu.
"No mám, ale Luke a Andy odjeli už do školy a já se tam nudila. Tak jsem se vrátila dřív. Bydlím teď u Děravého kotle, rodiče zůstali ještě v Americe." Vše říkala s velice pobaveným výrazem.
"Tak se tady jen tak projíždím a přemýšlím, co asi tak dělají mí kámoši a ono ejhle najednou vrazím do jednoho z nich. A kde máš Lily? Nebo se uvdíte až ve škole?"
"Ne, to bychom ani jeden nevydrželi, Lily tady někde chodí, já si potřeboval jen něco vyjasnit."
"Hele, že ty jsi ji o tom ještě neřekl?"
"Jak to, že ty vždy víš všechno? Ale musím ti říct naprosto skvělou zprávu. Nesednem si někam?"
"Jo moc ráda, alespoň si pořádně pokecáme." Řekla Cid.
Sedli si do jedné kavárny a Remus Cidny řekl naprosto vše o dnešním setkání s Brumbálem.
"Páni, tak to je síla, bylo by fajn, kdyby se to povedlo, aspoň bych měla trochu míň škrábanců, i když těch mám po letošních prázdninách mnohem víc než po úplňkové noci." Usměje se Cid. " začala jsem se učit na skateboardu, což je mimochdem ta věc, která se při naší srážce rozlomila napůl, ale myslím že to zpraví malé švihnutí hůlkou." Cid i když ještě nebyla plnoletá vlastnila dvě hůlky jednu registrovanou a druhou neregistrovanou, se kterou mohla čarovat, aniž by musela čekat do svých 17 ti let.
"Začali mě to učit mí noví kamarádi Luke a Andy v Americe, a musím se pochlubit, že mi to jde," nadmula se pyšně jako páv, "ale začátky byly fakt krušné, nejhorší byla reakce rodičů na moje vlasy, mamka málem omdlela."
"To se jim nedivím, já jsem tě taky málem nepoznal, si změnila naprosto celou svou vizáž a musím uznat, že ti to fakt svědčí. Ty jo až tě uvidí James tak ten bude naprosto mimo, myslím si, že v tobě dlouhou dobu nevidí už jen svou kamarádku a "sestřičku" ,ale i něco víc."
"No myslím, že až mě uvidí, tak se spíše začne smát." To, co jí právě řekl Remus, Cid moc nezaskočilo, všimla si toho na konci minulého roku, ale nijak tomu nevěnovala přílišnou pozornost, možná, že k Jamesovi taky něco cítí. Ne je to jen kamarád. Zastavila tok svých myšlenek.
"Jen mě tak napadá, nechtěla by jsi strávit poslední 4 dny u mě doma? Rodiče odjeli a James se začíná docela nudit, už ho nebaví, jak si Sirius pořád čte. Myslím, že by jsi nás všechny velice potěšila." Zeptal se Remus.
"Jasně, že bych chtěla, ale dřív jak zítra večer ne, protože musím ještě dokoupit a zařídit pár věcí, ale jinak bych přijela strašně ráda."
"Tak platí zítra ve 16:00 tě budu čekat u nás, bude to takové malé tajemství. Jsem zvědavej jak se budou všichni tvářit." Oba se rozloučili a Remus šel za Lil na smluvené místo, když přicházel Lily držela v ruce nějaký košík a v něm…… kotě….. malé černé kotě.
"Ahoj zlato, copak to máš?"
"No konečně,… kde jsi tak dlouho?" usměje se Lily, "Líbí se ti? Mělo by, je totiž pro tebe". Malé černé chlupaté klubko se líně protáhlo a kouklo Remusovi do jeho modrých očí a hned si získalo jeho náklonnost.
"Děkuji," řekl jen a políbil Lily. Byl šťastný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enervate Enervate | Web | 15. listopadu 2007 v 11:21 | Reagovat

Mno...zatím se to vyvíjí slibně :o) Voldy, že by neměl prudit? Se naňho těším :o)))

Ehmm...menší rada - předem se omlouvám - když začínáš přímou řeč, hoď ji vždycky na novej řádek, lépe se v tom pak čtenář vyzná...nebudem si nic nalhávat, vono je to pak aspon i delší :oDDD, vždycky si to po sobě ještě přečti, někde ti ujíždí čárky a velká písmena - Poberti, Nebelvír, začátky věty...

Jinak fakt neotřelej nápad, jsem zvědavá na další kapču :o)

P.S. : nebo....nemáš beta-readera?

2 Enervate Enervate | Web | 15. listopadu 2007 v 11:22 | Reagovat

jinak, hodně nápadů k další tvorbě :o)

3 Melissa Melissa | 15. listopadu 2007 v 15:01 | Reagovat

Díky za upozornění na chyby, budu se v příštích kapitolách snažit, aby byl počet snížen na nulu. A beta-readera zatím nemám.

4 Enervate Enervate | Web | 16. listopadu 2007 v 10:40 | Reagovat

Mno, já ho nemám taky...to podle toho někdy vypadá :o))))))

jinač...na kdy plánuješ další kapču? :o)

5 Melissa Melissa | Web | 16. listopadu 2007 v 13:53 | Reagovat

No uvidím jak mi to vyjde,ale co nejdřív sama jsem zvědavá co z toho nakonec vznikne.

6 Nikky Nikky | Web | 17. listopadu 2007 v 19:51 | Reagovat

Líbí se mi to moc:)...Zajímavý nápad, jinak k těm chybám, no tak to si můžem podat ruce:D.. :D Ja jsem chyba sama od sebe, ale fkat krasne pises,:)..Tesim se na dalsi:D....

jo tak to jsme zvedavy dve;)..

7 Pád´o - girl Pád´o - girl | E-mail | Web | 4. prosince 2007 v 16:25 | Reagovat

vypadá to fakt dobře!!!!

8 markki markki | E-mail | Web | 18. prosince 2007 v 18:04 | Reagovat

nádhera....:))

9 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 22. prosince 2007 v 19:33 | Reagovat

No, tak už vím, kdo mi v téhle povídce bude nejvíce sympatický:) Cindy:D

10 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 22. prosince 2007 v 20:06 | Reagovat

Pardon, zkomolila jsem její jméno:D Cidny

11 Veve Veve | 22. února 2008 v 11:22 | Reagovat

zajímavý = D

12 Alexita Alexita | 24. února 2008 v 18:42 | Reagovat

Cid je opravdu střelená....úplně ji poznávám, hlavně díky skejtu...:-))))

13 Annie Annie | Web | 14. srpna 2008 v 11:13 | Reagovat

Je to skvělé, skvělé, skvělé!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama